Včera jsem zhlédl na ČT vskutku nechutnou reportáž ze současné Číny.

Brněnské vydání MfD ze středy 10. června 2009, strana C1. Já bych se na něj vykašlal, ať se klidně zabije, když ho život omrzel...

V Respektu 11/2009 vyšla esej německého biologa Corda Riechelmanna o mylném výkladu Darwinovy teorie příznivci neoliberalismu. Zaujala mě jedna krátká pasáž.

Čtu zrovna Esej o lidském rozumu od Johna Locka. V první knize se zajímavě vyjádřil k možnostem a hranicím lidského rozumu, což je mimochodem záležitost, o které vedeme již dlouho spor s kolegou Orangem...

Dnes jsem byl na doktorském kroužku, kde přednášel svůj referát kolega Otakar Slanař. Tématem byla zábavná funkce literatury. Protože padaly příklady nejen z oblasti literatury, nýbrž i filmu, připadlo mi to velmi zajímavé. Dovoluji si proto uveřejnit své poznámky o samotném referátu i následné diskuzi.

V souvislosti s přednáškami z teorie vědy, na které teď musím docházet, jsem přemýšlel o jedné věci. Objem znalostí narůstá neuvěřitelnou rychlostí, takže dnes už jedna osoba dokonale nezná ani svůj obor. Paradoxně čím více je toho známo, tím specializovanější a užší jsou znalosti jednotlivých odborníků. Jak je to ale s lidstvem jako celkem?

V Respektu 3/2009 vyšel zajímavý stejnojmenný článek odvolávající se na tzv. Moorovo pravidlo (nazvané podle Gordona Moora, spoluzakladatele firmy Intel), které tvrdí, že kapacita počítačů se v průměru každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Oním prokletím měl Václav Cílek, autor článku, na mysli neodůvodněnou víru v technologický pokrok. Jak se totiž zdá, neplatí tento zákon zdaleka pro všechny technologie...

Jak jsem s překvapením zjistil, podařilo se mému otci vybudovat poměrně rozsáhlou sbírku pohlednic s reprodukcemi obrazů Aloise Kalvody (trochu monotematické, ale o to cennější). Mě však zaujalo hlavně to, co si lidé kdysi dávno psali. Za každým z těch krátkých sdělení se skrývá příběh, jehož zápletky i rozuzlení se můžeme jen domýšlet... Texty uvádím v doslovném přepisu, tzn. včetně pravopisných chyb.

V Respektu 48/2008 zmiňuje Miloslav Petrusek debatu, která proběhla mezi tvůrcem teorie postindustriální společnosti Danielem Bellem a ruským sociologem Inozemcovem v roce 2007. Jednu pasáž si dovolím ocitovat...