"Bell mimo jiné rozvíjí myšlenku, že ruská literatura je plná osobností, které vlastně neznají pocit viny, ale pouze rozčarování a nespokojenosti. Raskolnikov je přece spíše vzteklý a se sebou nespokojený, nepřipouští si vinu, pouze nezdar. V pocitu viny, zdůrazňuje Bell, se projevuje vědomí čehosi nesprávného a nedokonalého, vina je spojena s pocitem odpovědnosti za to, co činím a jak to činím – a právě tento pocit je typický pro západní pohled na svět. Pocit viny, alespoň Bell to tvrdí, nikdy nenajdete u Číňana. Co u něho ale najdete, je pocit studu, ten sdílíme společně. Ale stud je jiný pocit, protože vzniká na základě vztahu jiných lidí k vám: vy se stydíte za jejich názor na sebe. Západní člověk, říká Bell, je definován vědomím viny a pocitem studu – bez těchto emocí je prostě znehodnocen jako moderní člověk."