„Milí! Větší polovici nuceného vdovství mám již za sebou, z čehož se raduji. V Ostravě nemám už volného klidu, poněvadž bych rád viděl naši malou Miladu. Vyžádal jsem si sice stálý podrobný referát o ní, jak co do centimetrů tak i dkg, ale raději už bych s ní sám zatřásl ve vzduchu, nad hlavou. A pak s ní hned vyjednám smlouvu o nočním klidu. O Vás se domnívám, že se máte dobře a tož ke konci mám jen pro Vás přání, abyste se tak měli dále a ještě lépe. Všem srdečný pozdrav Váš Emil“ (nedatováno)
„Denně čekám nějakých zpráv od Tebe, však marně. Jaká je příčina Tvého mlčení? Obdržel jsi můj dopis ze dne 5./4.? Prosím vysvětli mně příčinu. Srdečně Tě zdraví a vzpomíná Tonička“ (21. 4., rakousko-uherská známka)
„Dík za pohlednici. Pepík L. jest vyloučen z ústavu. Polipa prý si dal operovat a že by kulhal, to jsem u něho nezpozoroval, neboť často jezdil na kole. Zda přijedeš na Vánoce do Sudějova? Srdečně Tě zdraví Jarda V.“ (22. 11. 1911)
„Vzdálená! Děkuji Vám za vzpomínku. Dočkám se toho monogramu? Vzdávám se všeho. Slíbila jste mi kdysi svoji podobenku, ale čekám 6 měsíců. Odjíždím na 4 dni dovolené. Hvězdu dostanu na Nový rok. Lépe je v Opavě než zde. Jsou taneční ještě? Jak se bavíte s p. profesorem? Přeji Vám veselé svátky a šťastnou pěknou zábavu. Zdraví [podpis nečitelný]“ (22. 12. 1911)
„Lístek od mamá jsem dnes obdržel. Že baby odedneška už služku má, jsem psal. Bohuška odjíždí zítra ráno do Habrůvky. Teta Št. se dnes stěhuje. V sobotu byla ráno pí. [jméno nečitelné] se služkou u baby, přišla ale už pozdě. Dnes tam byla též švadlena. Prosím mamá o sdělení, co z mých šatů, prádla a bot je už ve Křtinách. [nečitelná věta] Včera odpoledne byli u mně [jméno nečitelné] ze Zbraslavi, hráli jsme karty.“ (5. 8. 1912)
„Milená! Co je s Vámi? Už tomu tak dlouho, co jsem psala dopis, a Vy stále nic. Jaké máte zprávy o p. Slez.? Zima se blíží a já bych tak ráda do Prahy. Nevím, jest-li to půjde. Pište brzy! Srdečný pozdrav všem Vaše Zdeňka“ (29. 9. 1914)
„Fanouši! Včera byl dopisek tak stručný a já ani dnes nemohu vynahradit a odměnit se za Tvoje dopisy. Snad zítra nebo ještě dnes odpoledne budu moci více napsat. Ty jsi chudáku také hodně zaměstnán, viď? Nyní zase příprava k státnici zabere. Již jsi začal? Mnoho pozdravů ode všech a ty nejúpřimnější od Tvoji Manky.“ (24. 11. 1917)
„Drazí. Srdečný dík za včerejší, zasílku neporušenou jsme obdržely a přišla nám velice vhod. K Velikonocům přejeme, by jste je příjemně strávili. Je Venda opět v Traundorfě? Na milého tatínka se srdečně těšíme. To věříme takhle jezdit a mít se dobře, ale přejeme Vám to že předce někdy někam také se podíváte. Srdečně Vás zdravíme a líbáme. Vaše Marušky“ (28. 3. 1918)
„Důstojný pane! Mnoho srdečných pozdravů ode všech domácích a známých ve Fryštáku. Zároveň zděluji, že naše schůzka do Lukova je odložena až 1. neděli v červnu, dlouho se k tomu připravuji, my jsme byly již připraveny na tuto neděli. Později více! Upřimný dík za dopis. Mnoho pozdravů od [dvě slova nečitelná]. A. V.“ (10. 5. 1918)
„Milý bratře! Slíbili jsme tak na polo, že pojedeme, půjde-li to, automobilem s p. Litomyšlským ve středu odpoledne. Nepojedeme-li takto, sešli bychom se na Denisově nádraží s Vámi ve 12.35. Srd. pozdrav Vám i paní! Váš [podpis nečitelný]“ (10. 5. 1920)
„Drazí! Jsem pod střechou, prší, piju teplé ml. a dobře trávím. Líbá FK“ (20. 7. 1922)
„Drahá! Dle lékařského posudku není nic zvláštního jen pravé oko je slabé. Žádných závad jiných nenašel. Kvůli přezkoušení musím tam ještě za týden jednou. Zdraví Tě [podpis nečitelný]“ (10. 10. 1922)
„Tropické vedro mne fysicky ničí. Jsem celé dny u řeky (na Riviéře). To koukáš? Emil dosud neodpověděl. Něchljudov neposlal Sarborga. Onen mladý JUDr mi poslal velmi zajímavý dopis. Možná, že Ti jej pošlu i s mojí odpovědí. Přerod jsi mi nedal. Darebáctví! Cestu revoluce jsem nechal v Praze na našem bytě – poněvadž Grundmann nebyl doma. Napsal jsem mu ovšem lístek ať si ji vezme. Zdraví srdečně [podpis nečitelný]“ (13. 7. 1923)
„Milá Boženko! K Vašim milým jmeninám Vám přeji vše nejlepší, zdraví a spokojenost. Co stále děláte Boženko? Jste zdraví? U nás Ježek trochu je nemocný, stůně. Bila jste Boženko v Bystrém a já jsem s Vámi nemluvila, nebila jsem doma. Přijďte Boženko jistě na pouť se slečnou Cilkou. Pozdrav všem – Vaše Franti“ (28. 7. 1923)
„Jožko! Knihu má posud p. uč. Chrástek. Můžeš si ji tedy vyzvednout hned u něho. A já v neděli jsem již doma – protože máme prázdniny. Anděla“ (1924)
„Zlatá Mládko! Naše dopisy opět se minuli, ale nevadí. Odpovídám tedy pouze lístkem stran toho bytu a prosím by jej odřekla. Stálo by to přes ty prázdniny spoustu peněz a nyní na 1. června by se u nynější Kul. bytné muselo též těch 500 K platiti, protože je měsíční výpověď. Nehledala nyní okamžitě snad nic až během prázdnin, aby se nemuselo tolik pro darmo platiti v těch prázdninách. Jinak by byl ten pokoj všestranně vyhovoval. Děkujeme Ti mnohokráte za veškeru Tvoji námahu a obětavost – zůstaneme dlužníky i Kulich, který to ani vše oceniti ještě nedovedl. Líbáme Vás oba [nečitelné]. / Babička velmi lituje, že se ten dopis pro Zdenynku ztratil – já jsem tam též psala poděkování za přání k 9. květnu. / Drahá Mládko! V poslední dopise zapoměla jsem se Tě otázati, budeš-li si přáti, bych Ti poslala tvé měsíční penízky za Tebou do Prahy, jistě jich budeš potřebovati ke koupi toho kloboučku a té taštičky, viď? Ty 200 Kč ti zatím uložím k té stovce v spořitelní knížce, že? Vřele tě objímám a líbám. / Strýčka i Kulíška ode mne pozdravůj! / Můžeš příště psáti hezky drobným písmem na koresp. lístku.“ (24. 5. 1928)
„Drahá máti, a sestro. Děkuji Vám za balíček, a jak pozoruji že se na mě hněváte že nejedu domů. To víte kdybych mohl, že bych jistě jel, vy to ale neuznáte. Však až přijedu tak Vám to vysvětlím. Přijedu asi tuto sobotu. Tak Růženka je zase bez místa. Když by chtěla, tak bych ji mohl dostat na [nečitelné] však víte kam. Máme zde už zimu. Musím si vzíti už nějaké prádlo zimní. Na shledanou v sobotu [podpis nečitelný]“ (6. 10. 1932)
„Srdečný pozdrav Ti zasílám z výletu naší mládeže na hrad Žampach. Děkuji Ti za pozdrav který mi vyřídil Jirka, ale dále co mi řekl že jsi mu tam o mě napsala, to jsem od Tebe nečekal. Prosím Tě napiš mi jestli je to všechno pravda. S pozdravem Tvůj Bohouš“ (2. 8., protektorátní známka)
„Milá Vlasto, mám k Tobě prosbu: půjč mi, prosím, na tuto dobu, ten balonový plášť po mamince, nepotřebuješ-li jej ovšem sama nebo nemáš-li jej už přešitý. Já v šatech chodit nemohu, a žádný jiný lehčí plášť nemám. Kdybys něco za to ode mně potřebovala, ráda Ti dám nebo též půjčím. Ten klíček jste nenašli? Děkuji Ti předem za ochotu a prosím Tě ještě jednou, můžeš-li, abys mi to brzo poslala. Zdraví všechny A.“ (28. 4. 1947)
„Vážený mistře, u zubního lékaře jsem objednána na příští středu na 14 hod. Protože se tam třeba zdržím do 1/2 3 neb déle, pojedu přímo do Řečkovic (pakli nebudu moci přijít do 14.45 k Vám před dům a zazvonit) a pakli Vás nezastihnu na konečné stanici Řečkovice, půjdu přímo ke mlýnu v údolí, které vede podle dráhy směrem na Jehnice (Tišnovka), a doufám, že Vás tam najdu. Srdečně Vás pozdravuje a Vaši ct. paní Vaše M. Trojanová“ (4. 8. 1952)
