Jak jsem se již zmínil, blížím se k závěru svých platónských studií, na jejichž základě připravuji pro potěchu přátel malou čítanku. Přináším malou, ale pikantní ochutnávku z Platónova nejtajemnějšího dialogu Parmenidés...

Určitě to znáte: osel stojí uprostřed mezi dvěma stejnými kupkami stejně dobré slámy a rozhoduje se tak dlouho, do které se pustit, až chcípne hlady. Na první pohled se to může jevit jako hříčka, ale ve skutečnosti se v téhle příhodě skrývá zajímavý filozofický problém.

Na vošce máme nového modela (ročník 1966), který studuje sdružené uměnovědy a požádal mě o konzultaci své bakalářské práce o impresionismu v Británii a USA. Tentokrát jsem ji poskytnul zcela zdarma, neboť vzhledem k tomu, že šlo o totální blábol, nebylo co konzultovat. Akorát jsem přemýšlel, jestli je to tím, že je původem Maďar, používá automatický překladač nebo je zkrátka mešuge. Možná všechno dohromady. O impresionismu se sice z jeho práce moc nedozvíte, ale jako úvod do surrealismu má jistou hodnotu. Dovoluji si ocitovat jednu pasáž...

Vyslechl jsem zcela náhodou Landovu píseň Protestsong a nemohla mě jako češtináře nezaujmout jedna její sloka...