On-line myšlenky od člověka, který na cestě z Prahy do Brna po D1 místo 2.5 hodiny strávil o hodinu víc jen kvůli bandě lam. Co se honí hlavou někomu, kdo už chce ulevit osezené zadnici a místo výhledu na prsatou servírku má výhled na proud červených světel až k obzoru?

Přestože se mnou budou mnozí nesouhlasit, nemyslím si, že problém s dopravní situací v České republice vyřeší nějaký bodový systém (což dokazují poslední statistiky, kdy se počet nehod v tomto roce opět zvýšil - jsem tedy pro jeho okamžité zrušení z důvodu nepotřebné buzerace obyvatel), ale hlavně tvrdší řídičské zkoušky a nekompromisní zákon kyje a tesáku. Vím, je to možná nehumánní, primitivní a zvířecí, ale v situaci, kdy na Českých silnicích minimálně 50% lidí nemá mít řidičák ne proto, že porušují dopravní předpisy, ale proto, že prostě neumějí jezdit, to vidím jako jediné možné řešení.

Je potřeba, aby se řidiči naučili, že silnice (či ještě hůř, dálnice) není hřiště ani zkouškový okruh. Osoby za volantem musí mít před dopravním provozem respekt a strach. Prosím čtenáře, aby v předchozí větě nehledal kritiku tzv. pirátů silnic, kteří, všimněte si, většinou jezdit opravdu umí a na to, jak rychle jezdí, zase tolik nebourají. Je to kritika všech řidičů, kteří jezdí pomalu a ještě k tomu špatně.

Základní premisou automobilové dopravy je touha dostat se z bodu A do bodu B v co nejkratším možném čase s rizikem únosným pro běžný život. Pokud neplatí kterákoli z těchto podmínek, ztrácí automobilová doprava smysl. Není tedy překvapující, že jsem radikálním odpůrcem snižování maximální povolené rychlosti a obzvláště opravdu nepřiměřených omezení na českých silnicích (však to znáte sami: masivní trojproudovka a max. povolená rychlost 60). Tzn. je třeba dát všude taková omezení, která splňují všechny části výše uvedeného postulátu. Nesmí se stát, že se někde bude jezdit 40 jenom proto, že se tam před rokem zabila rodina s třemi dětmi. S největší pravděpodobností totiž řídila manželka, která měla papíry tři měsíce.

Čímž se dostávám k českým řidičům - dnes a denně potkávám na silnicích šoféry, kteří po městě jedou 40, místo toho, aby jeli legálních 50, nebo ještě lépe morálních 60. Nemluvě o dálnících, kde kvůli každému vychýlení pruhů (tj. pravý pruh přejde do odstavného a levý do pravého) zpomalí řidiči na 50. Proč? Nevím. Vím však, že kdo není toto vychýlení schopen bezpečně projet na 90, nemá na českých silnicích co dělat, protože ohrožuje jak účel automobilové dopravy (tj. dostat se někam rychle), tak vlastní bezpečnost provozu. Lidé, kteří jezdit umí, totiž opravdu nečekají, že kvůli každé kravině na silnici bude někdo zpomalovat na třetinu původní rychlosti. Nemá cenu lamerskou jízdu postihovat, může se stát každému, že potřebuje jet pomaleji, ale rozhodně by se měly dělat řidičské zkoušky typu "jízda ve 160 na okruhu", "kličkování mezi kužely" či "Václavákem na 90". Jedině toto by zaručilo, že průměrný český řidič zvládne i krizové situace, které běžně nastávají i se stávajícimi rychlostními omezeními.

(napsáno 22.9.2006 ve "žlutém" autobuse)