Na skoroblogýskový post Příběh jedné velké lásky podmalovaný Imagine od Johna Lennona jsem narazil čirou náhodou, ale smetl mne ze židle s jistotou a razancí uragánu. Absolutně nevím, co si mám o příběhu myslet.
Je Bůh ta největší svině na světě, protože překazil krásný vztah dvou mladých lidí? Jsou všichni studenti MFF CUNI totální magoři? Stojí katoličky opravdu za starou belu? A Jan Tleskač?

Na druhou stranu, pokud odhlédnu od mého přirozeného sarkasmu a despektu k náboženství (což, jak jsem pochopil, není problém autora, ale spíše jeho životní zkušenosti), jsou Lumovy stránky krásným příkladem WWW té doby (tj. kolem roku 1995) a typického kolejního života. Bizarní přezdívky, lásky a vrásky, příběhy, které už neřeknou nikomu nic, protože lidé, pro které jsou psány, mají už úplně jiné životy, jiné e-maily a jiné WWW stránky. Většina externích odkazů dávnou nefunguje, všechno má patinu dob minulých včetně halucinogenního pozadí a animovaných GIFů. Vzhledem k tomu, že i já jsem si prožil kolejní život včetně BBSkování, lidí z té doby vídám maximálně tři, vzpomínky jsou vybledlé a vrásek na mém obličeji přibylo požehnaně, zatlačím slzu v oku a půjdu radši dělat něco smysluplného.