Soudí se, že nejstarší hláskové abecedy vznikly na principu akrofonie (z řeckého akros = okraj, fóné = zvuk). Pro jednotlivé hlásky/písmena se užívaly obrázky zvířat nebo věcí, které právě touto hláskou/písmenem začínaly. Například býk (alef) označoval A, dům (beth) B, velbloud (gimmel) G atd. Jan Amos Komenský otevírá svůj Orbis sensualium pictus obrázkovou abecedou, která je založena na principu onomatopoetickém: hlásky/písmena nahrazuje obrázky zvířat nebo činností, které vydávají příslušný zvuk.