Soudí se, že nejstarší hláskové abecedy vznikly na principu akrofonie (z řeckého akros = okraj, fóné = zvuk). Pro jednotlivé hlásky/písmena se užívaly obrázky zvířat nebo věcí, které právě touto hláskou/písmenem začínaly. Například býk (alef) označoval A, dům (beth) B, velbloud (gimmel) G atd. Jan Amos Komenský otevírá svůj Orbis sensualium pictus obrázkovou abecedou, která je založena na principu onomatopoetickém: hlásky/písmena nahrazuje obrázky zvířat nebo činností, které vydávají příslušný zvuk.

Camperův neboli obličejový úhel se jmenuje podle nizozemského anatoma Petra Campera (1722-1789), který si všiml souvislosti mezi velikostí mozkové a obličejové části lebky. Jeho vrchol leží na předním nosním trnu a jeho ramena procházejí rovinou čela a zevním zvukovodem.

Představte si, že by naše civilizace zanikla a ztratily se veškeré historické záznamy. Po pár stoletích by došlo k jejímu obnovení (nebo by přiletěli ufouni) a archeologové a paleolingvisté by začali odkrývat její pozůstatky. Přitom by jim do ruky přišla i periodická tabulka prvků. Dokázali by z ní vyčíst, v jakém pořadí lidé objevili jednotlivé prvky?

Asi každý někdy v životě zažil déjà vu, tedy pocit, že vidí něco, co viděl již někdy dříve, ačkoliv jeho zkušenost je objektivně zcela nová (kdysi jsem měl silné dežávko v maďarském Szombathely a tam jsem byl určitě poprvé). Vedle déjà vu však psychologie a psychiatrie rozeznává celou řadu podobných jevů, jejichž krátký slovníček připojuji.

Mnoho lidí, kteří někdy experimentovali s halucinogenními látkami, zažilo náhlý pocit dokonalého odcizení (derealizace), případně odosobnění (depersonalizace), někdy děsivý, jindy příjemný, často provázený potřebou fyzického doteku nebo pohledu do zrcadla, jenž by člověka ujistil o reálné existenci vnějšího světa nebo jeho samého. Dostala se mi do ruky kniha Vladimíra Vondráčka s názvem Úvahy psychologicko-psychiatrické (1975), ve které se nachází i jeho starší stať Symptom depersonalizace – důsledek poruchy ultrasenzibility (1941), kde popisuje jednoduchou metodu, jak zmíněného stavu dosáhnout i bez drog.

V červnu 1963 navštívil JFK Západní Berlín. Jeho návštěva byla naplánovaná do nejmenších detailů: společně s kancléřem Adenauerem a starostou (a později rovněž kancléřem) Brandtem symbolicky projel kolem místa, kde zemřela první oběť berlínské zdi, navštívil Freie Universität a z vyhlídkové plošiny u Braniborské brány nakouknul na Východ. Vyvrcholením byl jeho projev před radnicí v Schöneberku, kde zazněla proslulá věta „Ich bin ein Berliner.“

Slavíme křesťanské, nebo pohanské svátky?

Slovanské názvy měsíců

Latinské, germánské a francouzské názvy měsíců

Datování podle cisiojánu