Protože jsem už mnohokrát debatoval s horlivými zastánci neomylnosti Bible, kteří věří každému písmenku (jak by ne, když jde o knihu inspirovanou Bohem), sepsal jsem své postřehy k první z Mojžíšových knih...

Jak jsem se již zmínil, blížím se k závěru svých platónských studií, na jejichž základě připravuji pro potěchu přátel malou čítanku. Přináším malou, ale pikantní ochutnávku z Platónova nejtajemnějšího dialogu Parmenidés...

Určitě to znáte: osel stojí uprostřed mezi dvěma stejnými kupkami stejně dobré slámy a rozhoduje se tak dlouho, do které se pustit, až chcípne hlady. Na první pohled se to může jevit jako hříčka, ale ve skutečnosti se v téhle příhodě skrývá zajímavý filozofický problém.

V posledním Respektu (11/2008) vyšel rozhovor s Jamesem Flynnem, po kterém je pojmenován tzv. Flynnův jev, totiž průběžné zlepšování výsledků IQ testů, zvláště na dolním konci křivky. Profesor se ovšem nedomnívá, že by to bylo způsobeno vzrůstem inteligence, ale změnou ve způsobu uvažování. Dovoluji si ocitovat kousek rozhovoru, který na mě působí dojmem zenového kóanu...

Vytrhl jsem si z novin test spirituality sestavený americkým psychiatrem Robertem Cloningerem. Sestává z dvaceti otázek, za každou kladnou odpověď si přičtěte bod.

Včera jsem navštívil koncert brněnské skupiny Myši, ve které hraje několik mých známých. Silně mě zaujal jeden text, který v sobě přes svou zevní naivitu skrývá neuvěřitelné množství podnětů k zamyšlení.

Ve velkém sekvojovém háji Mariposa Grove na jihu Yosemitského národního parku jsem u jednoho padlého stromu narazil na informační tabulku s nadpisem WEAKNESS CAN BE A STRENGTH. Okamžitě jsem si vybavil jeden úryvek z Mistra Čuanga a oba texty vám nyní předkládám ke srovnání.

V Respektu 22/2007 vyšla esej mladé polské prozaičky Doroty Masłowské o protipotratové politice v její rodné zemi. Nedá mi, abych neocitoval její závěrečný odstavec.

Při brouzdání Netem jsem na jedněch esoterických stránkách (mezi hromadou bahnitého new-age balastu) našel tento zenový skvost. Jen sama Prozřetelnost ví, jak se tam dostal, pravděpobně však přepisem z nějaké české publikace. Snad mne autor neprokleje, když tento příběh zvěřejním i zde.

Je to již delší dobu, co jsem s kolegou Pulcem vedl debatu na téma, zda je vesmír cele obsažen v lidském vlasu, či nikoliv. Mohlo by se zdát, že jde o nesmyslnou otázku, ale odpověď na ni mi umožnila formulovat některé základní postoje k realitě.