V souvislosti s přednáškami z teorie vědy, na které teď musím docházet, jsem přemýšlel o jedné věci. Objem znalostí narůstá neuvěřitelnou rychlostí, takže dnes už jedna osoba dokonale nezná ani svůj obor. Paradoxně čím více je toho známo, tím specializovanější a užší jsou znalosti jednotlivých odborníků. Jak je to ale s lidstvem jako celkem?
"To, co jsem získal, lze přirovnat k vůni citroníku, ke světlu, jímž jedna svíce zažíhá druhou, či k vodě načerpané v bystřině: ten, kdo dostává, se raduje z vůně, má více světla nebo se občerství vodou, aniž by ten, kdo dává, něco ztratil."
V Respektu 3/2009 vyšel zajímavý stejnojmenný článek odvolávající se na tzv. Moorovo pravidlo (nazvané podle Gordona Moora, spoluzakladatele firmy Intel), které tvrdí, že kapacita počítačů se v průměru každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Oním prokletím měl Václav Cílek, autor článku, na mysli neodůvodněnou víru v technologický pokrok. Jak se totiž zdá, neplatí tento zákon zdaleka pro všechny technologie...
Jak jsem s překvapením zjistil, podařilo se mému otci vybudovat poměrně rozsáhlou sbírku pohlednic s reprodukcemi obrazů Aloise Kalvody (trochu monotematické, ale o to cennější). Mě však zaujalo hlavně to, co si lidé kdysi dávno psali. Za každým z těch krátkých sdělení se skrývá příběh, jehož zápletky i rozuzlení se můžeme jen domýšlet... Texty uvádím v doslovném přepisu, tzn. včetně pravopisných chyb.
V Respektu 48/2008 zmiňuje Miloslav Petrusek debatu, která proběhla mezi tvůrcem teorie postindustriální společnosti Danielem Bellem a ruským sociologem Inozemcovem v roce 2007. Jednu pasáž si dovolím ocitovat...
Poslední dobou je jméno Václava Klause propíráno zahraničním tiskem s většinou dost negativním podtónem a svobodně smýšlející člověk někdy ani neví, čemu má věřit. Je to opravdu takový magor a jakožto Čech to nevidím? Nebo je jen "svůj"? A dělá svůj job dobře?
Dnešní den byl zajímavý tím, že jsem měl hned dva flashbacky z minulosti. Zaprvé jsem v mé milované práci byl na meetu (češtináři prominou, a to až do konce textu), kde naše strana dostala takovou sodu, že jsem si nemohl nevzpomenout na můj první job a první "jednání", kde jsem v 19ti letech dostával sodu stejnou, místy ještě perlivější. Vedle toho, že to byla jedna z mých nejbizarnějších pracovních zkušeností, zrovna v té době jsem docela ulítával na The Cranberries, čímž se dostávám k té pozitivnější části. Narazil jsem totiž na nový song od Dolores O'Riordan (jejich bývalá zpěvačka a zároveň zvláštním způsobem sexy roštěnka), jenž je mi velmi sympatický typickou "sypačkou" z jejího pera, stejně tak lehce infantilním textem - ostatně už název Centipede Sisters (Sestry Stonožky) mluví za vše.
PS: Video je původně k jinému válu, avšak vyvstává otázka pro chytré hlavičky; kdepak se ten klip viditelně točil?
Protože jsem už mnohokrát debatoval s horlivými zastánci neomylnosti Bible, kteří věří každému písmenku (jak by ne, když jde o knihu inspirovanou Bohem), sepsal jsem své postřehy k první z Mojžíšových knih...