Před chvílí jsem skouknul klip od kapely Sto Zvířat Nikdy nic nebylo. Měl jsem sice skoro celou dobu měl vyplý zvuk, to však nezabránilo tomu, abych byl rozprášen právě vizuální částí celé záležitosti. Vidět na Óčku animaci inspirovanou ZX Spectrem (potamžo Didaktikem Gama 89, který se v závěru klipu ukáže společně s legendárním časopisem FIFO), včetně famózního LOAD, to se jen tak nevidí. Ostatně, posuďte sami.

V Platónově dialogu Euthydémos jsem narazil na několik zdařilých sofismat, o která stojí zato se podělit. Celá rozmluva, vedená mezi bratry Euthydémem a Dionysodórem jako zástupci sofistiky na straně jedné a Sókratem, krasavcem Kleiniem a Kleiniovým milencem Ktésippem na straně druhé, se točí kolem pojmu areté, tedy zdatnosti (řecký pojem však v sobě zahrnuje jak stránku praktickou, tak etickou). Euthydémova a Dionysodórova sofismata mají ukázat záludnost a plytkost sofistů, ale lze je číst i jako svérázné džouky.

Kromě výpisků z Knihy Mormon jsem našel i excerpta ze Šankarova díla Vivékačúdámani (Klenot rozlišování). Šankara (788-820), dodnes uctívaný jako vtělení boha Šivy, byl hlavním představitelem advaitavédánty a především díky němu získal hinduismus v Indii zpět dřívější moc a slávu, kterou přechodně ztratil na úkor buddhismu. Jelikož advaitavédántu považuji za nejdebilnější formu idealismu (ne-li filozofie vůbec), pořídil jsem si výpisky ze stejného důvodu jako v případě Knihy Mormon, a také proto si je dovoluji zařadit do oddílu literatury.

Včera jsem našel svoje výpisky z Knihy Mormon. Nepořídil jsem si je kvůli zajímavosti myšlenek (kde by se taky v tomhle trapném fantasy vzaly), ale protože mě zaujalo nějaké přirovnání nebo formulace, pročež si je dovoluji zařadit do oddělení literatury...

Kolik překvapení se skrývá v nekonečnu! Debatoval jsem nedávno na tohle téma s kolegou Zdeeckem a vzpomněl si na paradox Hilbertova hotelu. Hotel nese jméno po německém matematikovi a autorovi paradoxu Davidu Hilbertovi (1862-1943), ale pro naše potřeby ho klidně můžeme přejmenovat na hotel Nekonečno.

K osmdesátým narozeninám Ludvíka Vaculíka vyšel v Lidových novinách z 22. července 2006 jeho rozhovor s Renatou Kalenskou. Hovor se stočil i na problematiku víry.

V situaci povolebního patu se dnes hodně diskutuje o změně volebního systému. Padají jak návrhy na zavedení většinového hlasování, tak na posílení proporčního principu. V Lidových novinách z 6. května 2006 ovšem vyšel článek politologa Jiřího Peheho, ve kterém referuje o různých teoriích demokracie bez voleb. Tyto pojmy totiž zdaleka nejsou synonymní.

Hérakleitos z Efesu (cca 550-480 př. n. l.) absolutizoval narozdíl od svých předchůdců i následovníků, kteří se pokoušeli najít stálou a neměnnou podstatu světa, procesuální povahu skutečnosti. Zůstal bohužel osamocen a jeho myšlenky nenašly velkou odezvu.

Jak asi víte, 17. května mi zemřel dědeček a já měl tu čest pronést nad jeho rakví pohřební řeč...

Našel jsem doma starý magazín Pátek Lidových novin z 8. července 2005, ve kterém je mimo jiné otištěn rozhovor se Zbigniewem Czendlikem, polským farářem působícím v Lanškrouně a známým hlavně tím, že tak dlouho křtil děti mediálních mrdek, až se stala mediální mrdka i z něj. Z celého rozhovoru si dovolím okomentovat pouze jeho odpověď na otázku: „S jakou otázkou se setkáváte nejčastěji? Jestli existuje Bůh?“