- - - -
4Buddhas 4Buddhas - Enlightened evolution through psychoactive being
- - - -

----
----

RSS Feed

Jsme opravdu tak svobodní, jak si myslíme? (část I.)

<<<

Mr. Zdeeck, 22:52:50 16.01.2006, přečteno 1706x

Když se zeptáte průměrného občana ČR na to, zda se cítí svobodný slovem, odpoví, že ano. Mám však pocit, že je to odpověd spíše pohodlná, nezatížená znalostí hlubší problematiky. Podívejme se na zoubek některým našim legislativním perlám.

Jedním ze základních pilířů svobody je svoboda slova. Její potlačení se v běžném životě projeví nejvíce, ostatně vláda rudých není zas tak daleko v minulosti. Jak to s tou svobodou u nás je?

Obecně příjímaný názor je, že máme svobodu slova (až na nějaké to omezení nactiutrhačství a pomluvy), můžeme veřejně vyjadřovat svoje názory a tím chránit demokracii a svobodu v našem státě. Když se však detailněji podíváme do právního řádu České republiky, zjistíme, že i zde panují některá omezení, která jsou na hranici etické akceptovatelnosti. Například takový

 

§165 Schvalování trestného činu
  1. Kdo veřejně schvaluje trestný čin nebo kdo veřejně vychvaluje pro trestný čin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
  2. Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit s trestným činem souhlas
      a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo
      b) na takovou odměnu nebo odškodnění sbírá.

Zaměřím se na odstavec jedna. I polointeligentní lidské bytosti je jasná dvojsečnost tohoto zákona. Jak může občan účinně protestovat proti zákonům, které se mu nelíbí, když nesmí veřejně projevit svůj souhlas s věcí, kterou dotyčný zákon zakazuje? Jakou má asi pravděpodobnost úspěchu člověk, který sice může projevit s něčím nesouhlas, ale legálně nemůže vyzvednout pozitiva opaku?

Vezměme si malý příklad:

V dnešní době, kdy platí zcela bizarní zákony ohledně psychotropních látek (obzvláště paragraf §187a s klasickou frází "množství větší než malé"), člověk prostě cítí, že se musí ozvat. Bohužel díky §165 je trestné proti tomuto zákonu veřejně odporovat jinak než slovy "tento zákon je špatný". Pokud byste totiž veřejně vyjádřili názor, že zkušenost změněného vnímání je dobrá a že by se marihuana měla prodávat stejně jako v Holandsku, jste automaticky postižitelní právě dle §165, protože veřejně schvalujete trestný čin §188a (nemluvě o tom, že jste stíhatelní dle samotné 188ky, protože podněcujete ke konzumaci psychotropní látky).

Jiný ukázkový příklad možnosti zneužití §165 najdete ve výroku (naštěstí) bývalého premiéra Grosse (přebráno z Britských listů):

"Ministr vnitra Stanislav Gross sdělil médiím, že policie bude stíhat Jana Kopala a další pravicové radikály za jejich výroky o tom, že Amerika si teroristický útok zasloužila. Bude použit § 165 trestního zákona, schvalování trestného činu (Kdo veřejně schvaluje trestný čin nebo kdo veřejně vychvaluje pro trestný čin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok). "Někteří pachatelé půjdou do vazby," řekl Gross novinářům."

To, že si premiér osvojuje rozhodovací práva soudce (k čemuž se vázal komentář v Britských listech) je jistě pobuřující, neméně pobuřující je fakt, že někdo může být souzen za svoje relevantní politické názory (nehledě na to, že se domnělý trestný čin stal mimo jurisdikci ČR). Kam až podobná taškařice může zajít, můžete nastudovat například zde.

Při brouzdání Internetem jsem zjistil, že naštěstí nejsem jediný kriticky smýšlející člověk o tomto paragrafu trestního zákona. Docela zajímavé postřehy najdete například na stránkách Centra strategických studií a opravdu excelentní studii související problematiky na Otevrete.cz.

V této perspektivě se nám naše země nejeví až jako takový ráj svobody, ale spíše jako dobře vykonstruovaná iluze se spoustou berliček, které běžný občan nemůže ani kricky zkoumat. Příště se podíváme na §18 hlavy třetí Trestního zákona, Působnost trestních zákonů.