Byl jsem se s mojí Květinkou projit na rozhraní Žižkova a Vinohrad, přičemž jasným (a nejviditelnějším) cílem naší cesty byl Žižkovský vysílač. Stavba je to nádherná, dle mého jeden z mála reliktů architektury, která existovala ve sci-fi představách let 70tých u nás.
Po příchodu (doprovázeni krásným západem slunce) k věži jsme zatoužili po vyhlídce, vydali jsme se tedy nahoru. Už při vstupu mi oprýskaný nápis "Restaurace otevřena" napovídal, že o zábavu bude postaráno. Po zaplacení vstupného 60 Kč za osobu jsem dostal do ruky lístky, na nichž je fotografie Žižkovské veže, která si nezadá s mými fotografickými pokusy v šesti letech. Barevné vyvážení je pravděpodobně pojem, který tiskař nikdy neslyšel, o designu lístku ani nemluvě - lístek vypadá jako kvalitní komunistický škvár na křídovém papíře, což ho (bohužel) zcela vylučuje z použití blízko mého řitního otvoru. Z lístku jde utrhnout jeho menší část, přičemž z té větší se stane, jako mávnutím kouzelného proutku, pohlednice, kterou bych neposlal ani své poloslepé babičce.
Nu což, nastoupili jsme do výtahu (jsou v něm pouze 3 tlačítka - P, 5 a 8, což je docela zajímavé) a vyjeli do osmého patra na vyhlídku. Byla nádherná, až na otřesný pivní puch a okna, přes která byla steží vidět. Jak se ptačí exkrementy dostaly na okna budovy, která nemá ani jeden výčnělek (na kterém by ptáček svými nožkami usedl) mi sice uniká, nicméně je pravdou, že nebyla myta minimálně 5 let. Kvalita rozvěšených fotografií jiných věží z asociace společně s halucinogenní volbou barev stěn nám zážitek také nezpříjemnila.
Po této zkušenosti jsme zatoužili po šálku kávy, kterou jsme si vychutnali v kavárně s prostředím bordelů v letech porevolučních. Kvanta otřesně umístěných zrcadel, koberce na stěnách a opět špinavá okna mi z mého kafe udělaly pravý gurmánský mejdan.
Když jsem se dnes podíval na stránky Žižkovské věže , kterou provozuje akciová společnost (!), ani jsem jejich (laxativní) úrovní nebyl překvapen. To, že na stránkách asociace veží je o té Žižkovské úplné minimum informací už jenom děsivý obrázek stavu PR dokresluje.
Nechápu, jak někdo ve vedení takové společnosti, jakou je provozovatel Žižkovské věže (připomeňme si, že základní jmění akciové společnosti TOWER PRAHA, a.s. je 1 500 000 Kč) může mít tak otřesný vkus. Všechno, co s publicitou věže souvisí mi popravdě navozuje pocit zvracení.
Proč proboha nedokážeme využít potencionálně atraktivní místa naší země a ze všeho uděláme škvár albánské úrovně? Retro prý sice zase frčí, ale jsou snad jisté mantinely...
