Je zajímavé, že o téže věci se lze často dočíst zcela protichůdná, avšak přesto se doplňující tvrzení. Příkladem budiž tvrzení sv. Pavla, že "člověk se stává spravedlivým vírou bez skutků zákona", a proti tomu výrok sv. Jakuba, že "víra bez skutků je mrtvá". Přináším pro srovnání dva textíky, které dělí velká vzdálenost časová i zeměpisná, a přece jako by ze dvou stran glosovaly týž jev...

„Osel, který otáčí mlýnským kamenem, ušel sto mil. Když byl vypřažen, zjistil, že je na stejném místě. Jsou lidé, kteří vykonají mnoho cest a nepostoupí k jinému místu.“ (Filipovo [apokryfní] evangelium)