Cisioján je vlastně mnemotechnická pomůcka, někdy nazývaná též veršovaný kalendář. Jeho název je odvozen od začátku nejstaršího latinského cisiojánu Cisio Janus (z lat. Circumcisio Domini – Obřezání Páně a Ianuarius – leden). Jde vlastně o báseň, v níž je každému dni v roce přidělena jedna slabika (vzácnější jsou cisiojány vokabulární, kde každému dni odpovídá jedno slovo). Latinské cisiojány byly skládány v hexametrech (dva pro každý měsíc), počet slabik se řídil počtem dnů v měsíci. Slabiky byly vybrány ze jmen významnějších svátků tak, aby počáteční slabika jména svátku byla v dvojverší tolikátá, na kolikátý den v měsíci svátek připadal. Zbylé místo vyplňovaly slabiky, které měly dávat jakýs takýs smysl. Nejstarší latinský cisioján vznikl patrně v Německu koncem 12. století, nejstarší český je z doby okolo roku 1260. Nutno však dodat, že cisioján v češtině se narozdíl od svého latinského protějšku k dataci nikdy nepoužíval (v českých zemích byly nejrozšířenější latinské cisiojány Pražského kostela a Behaimův). Datace vypadala tak, že se uvedla slabika příslušného dne, a protože některé slabiky se opakovaly vícekrát, rovněž slabiky dvou či více dnů následujících. Například ve Starých letopisech českých je smrt Václava IV. roku 1419 datována následovně: „v středu po Matce boží nanebevzetí, v tu syllabu ci o a ga,“ což odpovídá 16. srpnu. Jako příklad této svérázné, dalo by se říci experimentální poezie uvádím tzv. husitský cisioján Václava Korandy mladšího, administrátora utrakvistické církve, z roku 1472 (všimněte si vnitřních rýmů mezi první a druhou polovicí veršů).
Nové léto nám křest dalo, mnoho se dobrého stalo;
Ant, Pryška, Fab s Anežkú, znám Pavel Janu Zlatému.
Šel hrom Blažej i Dorota do školy, svatý Vala;
čas podletie nastal, Petroň Matěje přijal.
Za března Václav přivezen a Římě Řehoř pohřeben;
s Gedrutú puost Beneš měl a Mariji poslán anjel.
Za dubna s Ambrožem svět ctí, zelenú trávu Tiburcí;
ptáci zpěvají nám, Jíra, Marek zavítal k nám.
Phil Zig s křížem, květoň hrá, Stankovi kvietie rozdává;
maj od fioly se béře, pan Urban kdež lýka deře.
Června Eraz Bonifác šli v jahody v letní čas;
Vít když přišel, trápí s vedra též Jana, Buryana, Petra.
Července Prokop hus žat vyšli, bratři se s Machnú rozešli;
k stodole vuoz Manda dá, Jakub ovoce vydá.
Petroň v žaláři, Sikstus mře před Vavrú, přijata Maře;
v podzim bude začatý Bartoloměj, Aug Jan sťatý.
Jiljiš voves dokonal, matky Boží rod nám kříž dal;
Lidmila, hrozny Matúš bral, mest začíná Vác, Michal.
Remiš a Franěk šli vorat, Diviš semen rozsévat;
Havel, Lukáš i Uršula topie kamna Šimonova.
Všech svatých za listopada, husy Martin Brychtovi dá;
z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond.
Požehnal Báry Mikuláš, prosince v dar Lucí dáš;
vepře domácie Tomáš zbil, k nám rod Štěp Jan děti nosil.
Dodatek: Kromě cisiojánu byly užívány i jiné mnemotechnické pomůcky, například k zapamatování začátku ročních dob.
Podletí Petr štolován
a léto dává Urban,
Simphorian podzimní,
počátek zimy Kliment činí.
