Minulou zimu jsem během návratu z hospody našel u popelnic (ne, nehledal jsem jídlo, bufetím čistě z rozmaru) spoustu rozházených knih, mezi nimiž mne zaujal tlustý fascikl o ploše čtyř solidních dlažek. Po hygienickém prozkoumaní botou jsem zjistil, že je to deník jakési Junácké skupiny či oddílu, a po pár prolistovaných stránkách na mne vykoukla záložka, kterou jsem jako jedinou odnesl domů.
Fascinuje mne na ní spousta věcí, nejvíce však imaginace, která v mém mozku tepe, kdykoli se na ni podívám. Je to viditelně seznam vedoucích (či spíše jejich přezdívek) na nějakém táboře, pravděpodobně u Slatiny nad Úpou Slatiny (kousek od Kralup nad Vltavou) z roku 1969, z dvojky vedle roku usuzuji na druhý turnus. Kdo to byli ti lidé - Kazan, Šach-Mat, Bivoj, Miki, Jezevec, Pirát, Pavel, Tetička, Duběnka (moje favoritka), Císař, Míša, Roy, Brutos, Mates, Bill, Zar, Tygr...? Co znamenají ty přeškrtnutí? Je to snad známka toho, že nejeli? Nebo že jsou mrtví? Pokud jim v roce 1969 bylo odhadem 20, dnes jim je kolem 60 - ideální věk odejít ze světa. Rok 1969 je zajímavý i tím, že začínala normalizace, tudíž tento tábor byl pod hlavičkou Junáka asi jeden z posledních a zmínění spolu prožili poslední "pohodové" léto.
Po mé letošní táborové zkušenosti mne napadají i další otázky; jaká byla jejich celotáborovka? Hráli si na Husity nebo snad na Vikingy? Vinnetou a věrný Old Shatterhand? A co táborové písně - tehdy byly Stánky teprve schovány kdesi v záhybech mozku Honzy Nevěda, o Frankym dlouhánovi také nikdo nezpíval - u závěrečného ohně bych bobříka zpěvu tedy nesložil.
A co jinak; dala se Duběnka dohromady s Mikim? A byl Brutos upravdu drsňák, nebo se mu jenom podařilo jednou někomu rozbít omylem kebuli? (jako se to podařilo mne před dvaceti lety na táboře při házení žabek - přísahám, že mi ten blbec do té žabky vlezl!)
Jeden kus tvrdého papíru a kolik v člověku vzbudí otázek... Šmidra vydra...
Protože listí letos prošlo již všechny barvy duhy a stává se spíše přítěží na chodnících, přichází čas melancholie a účtování se životem, v kratším horizontu s létem. Přináším menší zamyšlení (nebo spíše slohové cvičení a spoustu dohadů) nad drobným artefaktem, který se mi právě válí na stole. 