Papež Řehoř XIII. (1572-1585), podle něhož se jmenuje dodnes používaný kalendář gregoriánský, stanovil jako datum uvedení své reformy do praxe 4. říjen, tedy svátek sv. Františka z Assisi, po němž měl ihned následovat 15. říjen. Datum bylo zvoleno záměrně, protože v tomto období se nachází minimum důležitých svátků. V určeném termínu však byla reforma provedena pouze v Itálii (a to ne všude), Španělsku a v Portugalsku. Jinde byla realizovány později, což mnohdy vedlo k bizarním jevům.
Například v katolických jižních provinciích Nizozemí byl posun o deset dní proveden z 21. prosince 1582 na 1. ledna 1583, a toho roku tedy zcela odpadly Vánoce. V Čechách zase došlo k reformě i přes odpor části protestantů 6. ledna 1584, ale na Moravě až 4. října téhož roku, takže v Čechách slavili Velikonoce 1. dubna a na Moravě až 19. onoho měsíce. Problémy nastávaly často i kvůli tomu, že trhy ustanovené podle starého kalendáře se podle nového konaly dříve, než stačilo uzrát obilí apod.
Nový kalendář samozřejmě vyvolal odpor v protestantských a pravoslavných zemích, které ho chápali jako pokus o politický nátlak ze strany papeže, jehož neváhali označit za „Antikrista, který chce měnit čas.“ Jak řekl Voltaire, dali přednost tomu „nebýt v souladu se Sluncem, než souhlasit s Římem.“ Ve smíšených oblastech to řešili souběžným užíváním obou kalendářů, což však nebylo zrovna praktické.
K nejpodivuhodnějšímu úkazu však došlo ve Švédsku. To se i nadále drželo kalendáře juliánského, ale aby se nezvyšoval rozdíl oproti kalendáři gregoriánskému, v roce 1700 vynechali přestupný den. Nadále tedy zaostávali o 10 dní za gregoriánským kalendářem, ale současně se o den předbíhali před juliánským. V roce 1712 se proto rozhodli pro návrat k juliánskému kalendáři a kromě regulérního přestupného dne přidali ještě 30. únor, takže rok 1712 ve Švédsku měl celkem 367 dní.
Jako poslední západoevropská země přijala gregoriánský kalendář Velká Británie. I zde totiž docházelo k bizarnostem. Např. Vilém Oranžský vyplul z Holandska 11. listopadu 1688, ale do Anglie dorazil už 5. listopadu. Zavedení reformovaného kalendáře roku 1752 však vyvolalo lidové bouře, které si v Bristolu dokonce vyžádaly oběti na životech, protože lidé uvěřili, že přijdou o 11 dnů života, a vytáhli do ulic s heslem „Give us back our Eleven Days!“
