Každému učiteli se občas stane, že ve výkladu skončí jinde, než chtěl. Jakýmisi záhadnými stezičkami jsem onehdy doputoval od Josefa Dobrovského do Afriky a k domorodým jazykům. Protože to studenty vcelku zaujalo, našel jsem pro ně pár informací o jazyku fulani neboli fulbštině, jíž se mluví na západě kontinentu. Zatímco v češtině dělíme podstatná jména podle rodu, fulbština je třídí do jmenných tříd, které se liší příponami. Jejich výčet se může zdát trochu bizarní, ale jen tomu, kdo se nikdy nepozastavil nad tím, proč je topol chlap a vrba ženská...