Vzhledem k tomu, že se v poslední době množí možnost vkládat obrázek do různých webových služeb, diskuzí či ICQ vlastní obrázek (jak jinak to nazvat než avatar?), rozhodnul jsem se, že si také nějaký vytvořím. No a můj (zatím nezmenšený) pokus vidíte vedle. Čekám zdrcující kritiku v diskuzi...

Od té doby, co jsem dostal pořádné klávesy, snažím se hrát každý den alespoň hodinu. Noty umím spíše slabikovat než číst, ale něco svým hudebním hluchem nakonec poskládám. No a jedno takové dílko zveřejňuji i se zdrojovými daty.

Ráno si holky nejspíš uvědomily, že to včera trochu přepískly, a tak nám DeAnna nabídla, že nás vezme na pláž svým kabrioletem, jak se tady říká convertiblem. Sama by si něj sotva vydělala a na to, aby jí ho pořídil nějaký sugardaddy, není dost hezká ani blbá, naštěstí oba její strejdové dělají ve filmovém průmyslu a ten, který se živí jako právník filmových hvězd, jí ho věnoval k narozkám. Protože na pláži měly sraz s jakýmisi Italy, fintila se DeAnna dost dlouho před zrcadlem a dokonce, když už jsme seděli všichni v autě, se odběhla ještě převléci. Přestože na zadních sedadlech nebylo moc místa a při rychlosti kolem sto deseti kiláků dost foukalo, musím uznat, že jízda v tomhle fáru s naplno puštěnou aparaturou má něco do sebe.

Zhruba v pět ráno se vrátila DeAnna a její prdlá kámoška z nějakého tahu, a protože se jim nelíbilo, jak jsme odpoledne rozestavili nový nábytek, začalo velké stěhování. Jenže místo aby ho přenášely, šoupaly s ním po podlaze. Nakonec to Katka nevydržela a vlítla na ně, že chceme spát. Na chvíli jsme sice měli klid, ale pak se nám jako každé ráno začali nad hlavou honit sousedčini parchanti, kteří nejspíš trpí nějakou poruchou rovnováhy, protože sebou každou chvíli s ohlušující ranou říznou o zem.

Znáte to - člověk se vrací v noci domů, před dveřmi do bytu se začne šacovat a zjistí, že nemá klíče. Buď je ztratil, nebo jsou doma, nicméně problém zamčených dveří je tady.