V současnosti se v naší společnosti setkáváme s různými podobami androgynie (z řec. anér-muž, gýné-žena). V některých případech jde pouze o dočasné prohození vnějších atributů (transvestitismus), jindy o změnu genderu (homosexualita), nebo dokonce o trvalou fyzickou transformaci (transsexualismus). Zkusme se na androgynii podívat nikoliv jako na jev ze sexuální oblasti, ale jako na filozofickou otázku.

V sobotních Lidových novinách (11. března 2006) se čtenář Karel Dlouhý rozhořčuje nad pokusy o zavedení Velkého pátku jako státního svátku. Vadí mu, že nebude moci do práce (sic!), nevyjdou noviny, budou zavřené úřady, spousta obchodů neotevře a dojde k omezení MHD. K tomu dodává: „Pokud jde konkrétně o Velký pátek, je to přece svátek jenom křesťanů – proč by se měl týkat i ateistické většiny (a věřících nekřesťanských církví)?“

Dnes jsem dočetl knihu Dana Browna Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code). Skutečnost, že se tahle slátanina stala celosvětovým bestsellerem, mě jen utvrzuje v přesvědčení, že pokud nezažíváme přímo úpadek civilizace, máme co činit přinejmenším s jejím masivním zblbnutím.

V červnu 1963 navštívil JFK Západní Berlín. Jeho návštěva byla naplánovaná do nejmenších detailů: společně s kancléřem Adenauerem a starostou (a později rovněž kancléřem) Brandtem symbolicky projel kolem místa, kde zemřela první oběť berlínské zdi, navštívil Freie Universität a z vyhlídkové plošiny u Braniborské brány nakouknul na Východ. Vyvrcholením byl jeho projev před radnicí v Schöneberku, kde zazněla proslulá věta „Ich bin ein Berliner.“

Byl jednou jeden sedlák jménem Rajter. V roce 1993 si v Moravěvsi na Mostecku koupil pozemky a začal hospodařit. V roce 2001 za ním přišli úředníci s nabídkou výměny několika jeho roztroušených pozemků mezi Moravěvsí a Havraní za jeden veliký a ležící hned u domu. Sedlák Rajter souhlasil, ale pak zjistil, že mu za humny na jeho bývalých polích vyroste průmyslová zóna a v ní hliníkárna mexické firmy NEMAK.