V Platónově dialogu Euthydémos jsem narazil na několik zdařilých sofismat, o která stojí zato se podělit. Celá rozmluva, vedená mezi bratry Euthydémem a Dionysodórem jako zástupci sofistiky na straně jedné a Sókratem, krasavcem Kleiniem a Kleiniovým milencem Ktésippem na straně druhé, se točí kolem pojmu areté, tedy zdatnosti (řecký pojem však v sobě zahrnuje jak stránku praktickou, tak etickou). Euthydémova a Dionysodórova sofismata mají ukázat záludnost a plytkost sofistů, ale lze je číst i jako svérázné džouky.
Kromě výpisků z Knihy Mormon jsem našel i excerpta ze Šankarova díla Vivékačúdámani (Klenot rozlišování). Šankara (788-820), dodnes uctívaný jako vtělení boha Šivy, byl hlavním představitelem advaitavédánty a především díky němu získal hinduismus v Indii zpět dřívější moc a slávu, kterou přechodně ztratil na úkor buddhismu. Jelikož advaitavédántu považuji za nejdebilnější formu idealismu (ne-li filozofie vůbec), pořídil jsem si výpisky ze stejného důvodu jako v případě Knihy Mormon, a také proto si je dovoluji zařadit do oddílu literatury.
Včera jsem našel svoje výpisky z Knihy Mormon. Nepořídil jsem si je kvůli zajímavosti myšlenek (kde by se taky v tomhle trapném fantasy vzaly), ale protože mě zaujalo nějaké přirovnání nebo formulace, pročež si je dovoluji zařadit do oddělení literatury...
Kolik překvapení se skrývá v nekonečnu! Debatoval jsem nedávno na tohle téma s kolegou Zdeeckem a vzpomněl si na paradox Hilbertova hotelu. Hotel nese jméno po německém matematikovi a autorovi paradoxu Davidu Hilbertovi (1862-1943), ale pro naše potřeby ho klidně můžeme přejmenovat na hotel Nekonečno.
K osmdesátým narozeninám Ludvíka Vaculíka vyšel v Lidových novinách z 22. července 2006 jeho rozhovor s Renatou Kalenskou. Hovor se stočil i na problematiku víry.
V situaci povolebního patu se dnes hodně diskutuje o změně volebního systému. Padají jak návrhy na zavedení většinového hlasování, tak na posílení proporčního principu. V Lidových novinách z 6. května 2006 ovšem vyšel článek politologa Jiřího Peheho, ve kterém referuje o různých teoriích demokracie bez voleb. Tyto pojmy totiž zdaleka nejsou synonymní.
Hérakleitos z Efesu (cca 550-480 př. n. l.) absolutizoval narozdíl od svých předchůdců i následovníků, kteří se pokoušeli najít stálou a neměnnou podstatu světa, procesuální povahu skutečnosti. Zůstal bohužel osamocen a jeho myšlenky nenašly velkou odezvu.
Našel jsem doma starý magazín Pátek Lidových novin z 8. července 2005, ve kterém je mimo jiné otištěn rozhovor se Zbigniewem Czendlikem, polským farářem působícím v Lanškrouně a známým hlavně tím, že tak dlouho křtil děti mediálních mrdek, až se stala mediální mrdka i z něj. Z celého rozhovoru si dovolím okomentovat pouze jeho odpověď na otázku: „S jakou otázkou se setkáváte nejčastěji? Jestli existuje Bůh?“
