- - - -
4Buddhas 4Buddhas - Enlightened evolution through psychoactive being
- - - -

----
----

RSS Feed

Ateismus podle Czendlika

<<<

Buddhead, 19:19:48 17.07.2006, peteno 1533x, 1 koment
Sekce: Filosofie

Na¹el jsem doma starý magazín Pátek Lidových novin z 8. èervence 2005, ve kterém je mimo jiné oti¹tìn rozhovor se Zbigniewem Czendlikem, polským faráøem pùsobícím v Lan¹krounì a známým hlavnì tím, ¾e tak dlouho køtil dìti mediálních mrdek, a¾ se stala mediální mrdka i z nìj. Z celého rozhovoru si dovolím okomentovat pouze jeho odpovìï na otázku: „S jakou otázkou se setkáváte nejèastìji? Jestli existuje Bùh?“

„Vìt¹inou mi lidé øíkají: Mì stejnì nepøesvìdèíte, jsem ateista. Jen¾e ateista znamená a-theo, tedy ten, kdo je proti Bohu. A takový èlovìk musí vìøit víc ne¾ já, proto¾e pøece nejde bojovat s nìèím, co neexistuje. To by byl zralý na blázinec. Ale mù¾e být indiferentní, tedy se otázkou Boha nezabývat. O tom nejèastìji mluvím. Myslím, ¾e nevìøící lidé neexistují. Kdy¾ v Boha vìøím, nemù¾u vás pøesvìdèit, ¾e Bùh je, stejnì jako vy nemáte ¾ádné dùkazy, ¾e Bùh není.“

Vezmìme to od zaèátku. Pøedpona a- (tzv. alpha privativum) ve slovì ateista neznamená proti, ale prostì nedostatek èi nepøítomnost nìèeho. Ateista není tedy ten, kdo je proti Bohu, nýbr¾ ten, kdo je bez Boha, hezky èesky bezbo¾ník. Asi jako analfabet není ten, kdo brojí proti u¾ívání písma, ale ten, kdo neumí èíst a psát. Tím ov¹em padá celá dal¹í Czendlikova spekulativní konstrukce, ¾e ateisté musí vìøit v Boha, aby proti nìmu mohli bojovat. Ve skuteènosti ateisté nemají ¾ádnou potøebu bojovat proti Bohu právì proto, ¾e v nìj nevìøí (co¾ samozøejmì neznamená, ¾e èasto nejsou bojovnì naladìni vùèi církvi a vìøícím).

Stejnì zavádìjící je i závìr Czendlikovy odpovìdi. Subjekt-predikátové výroky lze, jak zajisté v¹ichni vìdí, rozdìlit na obecné a èásteèné, zkrátka øeèeno na výroky typu „v¹echna S jsou P“ a „nìkterá S jsou P“. Výroky obecné lze pouze vyvrátit, ale nikoliv potvrdit (nikdy nemù¾eme mít jistotu, ¾e jsme prozkoumali v¹echna S, tedy pokud nejde o nìjakou uzavøenou tøídu objektù, na druhou stranu staèí najít jedno S, které není P, a výrok je nepravdivý). Výroky èásteèné lze naproti tomu pouze potvrdit, ale nikdy vyvrátit (staèí najít jediné S, které je P, aby byl výrok pravdivý, a i kdy¾ ho nenajdeme, nemù¾eme si být jisti, zda nìkde takové S neexistuje).

Odhlédneme-li od faktu, ¾e existence není predikát, spadá výrok o existenci Boha do skupiny výrokù èásteèných. Takový vskutku nelze vyvrátit ¾ádným dùkazem. Na druhou stranu to v¹ak znamená, ¾e dùkazní bøemeno le¾í na tom, kdo existenci Boha obhajuje. Je to podobné jako v pøírodních vìdách: pokud pøijdu s nìjakým nebanálním tvrzením, je na mnì, abych je obhájil, a nikoliv na druhých, aby ho vyvrátili. Z tohoto úhlu vystupuje stupidita Czendlikova uva¾ování zcela jasnì: „Kdy¾ vìøím ve fialovou krávu Milku, nemù¾u vás pøesvìdèit, ¾e fialová kráva Milka je, stejnì jako vy nemáte ¾ádné dùkazy, ¾e fialová kráva Milka není.“ Bo¾ínku, proè není na svìtì více teologù a ménì faráøù?!



Pidat koment
Autor:
Titulek:
Text:
Pozn.: Veker HTML tagy jsou zakzny, oddkovn zstv zachovno.
Kontroln kd:
Visual CAPTCHA