- - - -
4Buddhas 4Buddhas - Enlightened evolution through psychoactive being
- - - -

----
----

RSS Feed

Drobky z kalendáře VII

<<<

Buddhead, 13:58:54 07.02.2006, přečteno 1936x

Slovanské názvy měsíců

Původní slovanské názvy měsíců se dnes oficiálně používají už jen v češtině, polštině, běloruštině, ukrajinštině a charvátštině. Ve slovinštině a lužické srbštině dodnes fungují jako alternativa ke jménům odvozeným z latiny, jež zcela převládla ve zbylých slovanských jazycích (v nářečích se však lze setkat i se staršími slovanskými názvy).


Oficiální názvy


čeština: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září říjen, listopad, prosinec


polština: styczeń, luty, marzec, kwiecień, maj, czerwiec, lipiec, sierpień, wrzesień, październik, listopad, grudzień


běloruština: studzeń, ljuty, sakavik, krasavik, maj, červeń, lipeń, žniveń, veraseń, kastryčnik, listapad, snežań


ukrajinština: sičeń, ljutyj, berezeń, kviteń, traveń, červeń, lypeń, serpeń, vereseń, žovteń, lystopad, hrudeń


charvátština: sečanj / siječanj, veljača, ožujak, travanj/travnik, svibanj, lipanj, srpanj, kolovoz, rujan, listopad, studeni, prosinac



Neoficiální názvy


slovinština: prosinec, svečan, sušec / brezen, mali traven, veliki traven, junij, mali srpan, otavnik / veliki srpan, kimavec, vinotok, listopad, gruden


horní lužická srbština: wulki róžk, mały róžk, nalětnik / pozymnik, jutrownik, róžownik, smažnik, pražnik, žnjeńc, požnjeńc / Michalski měsac, winowc, podzymnik / nazymnik, hodownik



První doklady českých názvů pocházejí z 12. století, kdy Kanovník vyšehradský přeložil november jako prosinec. Jestli šlo o omyl, nebo se jedenáctý měsíc tehdy skutečně takto nazýval, není jisté. Od druhé poloviny 13. století pak máme doloženou kompletní řadu dvanácti názvů.

Pátému měsíci se přitom běžně říkalo máj, ze 14. století je známý i staroslověnský výraz izok a až do 18. století se ojediněle používal i traven. Dnešní název květen se rozšířil teprve od 30. let 19. století. Hodně nejasností bylo s označováním šestého a sedmého měsíce. Ve 13. století byly oba shodně nazývány červen, přičemž šestému měsíci se někdy pro odlišení říkalo malý červen a sedmému druhý červen. Setkat se lze i s pořadím červenec (vlastně zdrobnělina od červen) – červen. Dnešní názvy se ustálily až v 2. polovině 15. století. Ze 14. století jsou rovněž doloženy názvy vřesen pro srpen a hruden pro leden a únor.

Právě pohyblivá povaha hrudna se bere za důkaz, že dávní Slované užívali lunární kalendář s vkladným měsícem. Hruden se většinou přidával na konec roku mezi prosinec a leden, ale ze staré ruštiny jsou doklady pro jeho zařazení místo října, listopadu a prosince, ze staročeštiny místo ledna a února a ze staré slovenštiny dokonce místo září.

A jaký je význam jednotlivých českých názvů?


LEDEN – od slova led


ÚNOR – většinou se odvozuje od slovesa nořit, protože se lámou ledy a noří se pod hladinu


BŘEZEN – buď od slova bříza, ze které se odebírala míza (viz duben), nebo od přídavného jména březí, protože zabřezávají kozy a ovce (viz charvátské ožujak od žuja – oprasená svině)


DUBEN – od slova dub


KVĚTEN – od slovesa kvést


ČERVEN, ČERVENEC – buď od červené barvy plodů, nebo od slova červ; mohlo jít o červy napadající úrodu, o larvy včel nebo o tzv. polského červce, sbíraného jako barvivo


SRPEN – od slova srp; možná je i souvislost s litevským slovesem sirpsti – zrát


ZÁŘÍ, ŘÍJEN – od slova říje


LISTOPAD – podle padajícího listí


PROSINEC – od slova siný, protože obloha má šedivou, bledou barvu



Přidat komentář
Autor:
Titulek:
Text:
Pozn.: Veškeré HTML tagy jsou zakázány, odřádkování zůstává zachováno.
Kontrolní kód:
Visual CAPTCHA