- - - -
4Buddhas 4Buddhas - Enlightened evolution through psychoactive being
- - - -

----
----

RSS Feed

Holografický vesmír?

<<<

Buddhead, 14:13:01 25.08.2010, přečteno 1006x, 2 komentáře
Sekce: Filosofie

Už dlouho se chystám sepsat komentář k videu Holografický vesmír, které můžete najít na Youtube (v=_H0mPzBtbjE). Neberte to prosím jako nějaký útok na své přesvědčení (hrubší výrazy nechápejte jako výraz pohrdání, nýbrž coby důkaz mého zaujetí pro věc), ale jako pokus o přiblížení mého způsobu uvažování, který byl svého času označen za skeptický (k čemuž se hrdě hlásím). V textu najdete vždy přepsaný úryvek z komentáře (tam, kde se překladatel významně odchýlil od anglického originálu, jsem přidal do hranatých závorek překlad svůj) společně se stopáží.


 
[0:35] Jestliže chcete vidět strach v očích vědců, kteří se zabývají kvantovou fyzikou, zmiňte jen dvě slova: problém měření. Jde v podstatě o toto: atom se na určitém místě objeví, jen pokud ho změříte. Jinými slovy – atom je zcela rozprostřený, dokud se člověk nerozhodne na něj dívat. Takže akt měření nebo pozorování vytváří tento vesmír.

Krajně zavádějící. V měřítkách, v nichž pracuje kvantová fyzika, se objekty jednou chovají jako částice, jindy jako vlna (možná si vzpomenete na tzv. dvouštěrbinový pokus, který se probíral na střední). Komentář sugeruje, že je to právě a jen akt měření, který podmiňuje existenci atomu. Skutečnost je však mnohem prostší: akt měření rozhoduje o tom, zda se atom bude chovat jako vlna nebo částice, ale jeho existence je na aktu měření nezávislá, jinými slovy můžeme měřit donekonečna, ale pokud nějaký atom nepřiletí, nenaměříme zhola nic.

[1:01] Jen vědomé bytosti mohou být pozorovateli. Jsme tedy součástí samotné existence reality. Bez nás by existovalo jen rozšiřující se množství možností, ale nikdy by se s určitostí nic nestalo.

Zmatečné. Zcela se ignoruje fakt, že vesmír existoval po miliardy let, alespoň dle všeho, co víme, bez vědomých bytostí, a přece se s určitostí stala spousta věcí od vzniku základních částic až po zformování galaxií.

[1:19] Miliony kapek energie, atomů a fotonů vytvářejí tento imaginární, trojrozměrný, pevný svět, který podle relativity kvantové mechaniky vůbec neexistuje.

[1:35] Kdykoliv se pokusíme podívat na částice za určitou hranicí, jsou věci měněny už samotným aktem pozorování. Navíc – čím více se na jednotlivé částice díváte, tím víc si uvědomujete, že nic jako elektron vlastně neexistuje. Elektron, nebo i jakákoliv jiná elementární částice existuje jen ve vztahu k jiným věcem, až už částicím, nebo vesmíru jako celku. To znamená, že když se ponoříte do podstaty hmoty, vše, co známe o každodenním světě, se rozpustí. Žádné objekty, jen vztahy. Neexistuje tu prostor ani čas. Čím detailněji se díváte na to, co se považuje za pevnou hmotu, tím méně pevné se to zdá.

Důvod, proč v souvislosti s tímto videem mluvím o kryptomaterialismu. Autoři zapomínají na to, že kvantové zákony mají svou platnost v oblasti velmi malých rozměrů, ale že v měřítkách naší každodennosti platí zákony kvalitativně jiné. Tím, jak docházelo a dochází k pozvolnému vývoji okolního světa, objevují se zcela nové zákonitosti, které na oněch starších stojí, ale které se jimi nevyčerpávají. Kupříkladu k popisu kamene nám stačí anorganická chemie, k popisu živého organismu už budeme potřebovat molekulární biologii, při popisu lidské psychiky se neobejdeme bez cvokaře a společnost jako celek nejlépe vystihne sociologie či ekonomie. Snaha vysvětlit všechnu tuto rozmanitost souborem několika málo pouček odvozených z chování elementárních částic pak podle mě nelze nazvat jinak než jako materialismus, ať se snaží tvářit sebevíc duchovně.


[2:24] Jediné reality, které známe, jsou ty, co vyrábí náš mozek. Mozek obdrží každou minutu milióny signálů, jež vysíláme mimo sebe a nazýváme realitou. Konceptuální škatulky, které používáme k popisu reality, jsou fenoménem uvnitř naší hlavy, mimo ni neexistují.

Odkud se ovšem ony signály berou? Viz komentář k 7:26.

[2:51] Zjistilo se například, že když vezmete dvě subatomární částice, jako elektrony, tak cokoliv provedeme na jednom z nich, ovlivní nějakým způsobem i ten druhý, bez ohledu na to, jak daleko jsou od sebe. Z toho plyne, že jakmile je jednou hmota fyzicky spojená, tak i když ji rozdělíme, existuje tam stále nějaká energie spojení. Důležité je to proto, že kdysi byly všechny částice spojené v jediný bod o velikosti hrášku. [...] Pokud dokážete vzít všechny vesmírné částice, stlačit všechen prostor do velikosti hrášku, znamená to, že my všichni jsme dílky jediné částice, která tvoří celý vesmír. A ačkoliv vše je dnes rozdělené a vesmír expanduje, jsou veškeré jeho části energeticky propojené.

Známý Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox, ovšem v dosti zavádějící podobě. Nelze vzít libovolné dvě částice, musejí být totiž nějak propojené – např. elektron a pozitron vzniklé při rozpadu pionu. Pokud změřím spin elektronu, okamžitě se dozvím i spin protonu, neboť ten je přesně opačný. Onen paradox spočívá v tom, že se tak děje okamžitě bez ohledu na vzdálenost, i když podle teorie relativity to není možné, neboť přenos informace je limitován rychlostí světla. Co z toho však plyne pro každodenní život? Vůbec nic! Fakt, že nějaká částice mého těla je propojena s jinou na druhém konci vesmíru je zanedbatelný, neboť se skládám z miliard takových částic a důležité nejsou ani tak ony částice (složením se živý člověk a hromádka popela z krematoria zase tak neliší), jako jejich uspořádání, které je jedinečné (zde je rozdíl mezi člověkem a popelem zřetelnější). Pokud jsem tedy hypotetickému propojení všech částic ve vesmíru ochoten připsat nějakou důležitost, potom asi takovou, jako že některé z atomů mého těla kdysi pravděpodobně tvořily součást nějakého dinosaura (čili téměř nulovou).

[3:54] Tudíž atom a jeho elektron jsou proměnlivé [v multiverzu existující] objekty, a právě ty kvantová mechanika popisuje. To znamená, že aspekt paralelního vesmíru [paralelní vesmír jako aspekt reality], jak jej popisuje kvantová teorie, platí pro předměty všech velikostí: lidi, hvězdy, galaxie... vše. A právě proto se tomu říká „teorie paralelního vesmíru“ spíše než jen „teorie paralelních elektronů“. My všichni jsme tvořeni atomy. Podle stejné teorie, která tvrdí, že atomy existují na více místech v různých vesmírech, existují i lidé na více než jednom místě, ve více stavech mysli v různých vesmírech.

Silně zavádějící. Jestliže vědci dokážou vše popsat pomocí kvantové teorie, pak nechápu, proč se pořád pídí po GUT (Grand Unified Theory), tedy po teorii, která by dohromady propojila kvantovou teorii s teorií relativity. Pokud je mi známo, kvantová teorie se dá použít pro velmi malá měřítka, zatímco teorie relativity pro měřítka olbřímí, a k jejich prolnutí dochází jen v několika málo případech, např. u černých děr, které jsou na jednu stranu velmi malé, na stranu druhou velmi hmotné. Ke skutečnému propojení obou teorií, jež by dokázalo popsat celý hmotný vesmír, je však ještě daleko.

[4:43] Jestliže neexistuje prostor [oddělení] mezi elektrony, neexistuje ani prostor [oddělení] mezi lidmi.

Opět vznáším námitku kryptomaterialismu, viz komentář k 1:35.

[4:50] Vše je propojené a podle mě spočívá největší tajemství v tom, že individualita je v podstatě iluzí.

Útěcha nemocných a slabých duchů. Stále mě nepřestává překvapovat tahle neduživá představa, že se vymaním ze své malosti, když splynu s něčím větším a vyšším, která zcela zapomíná, že se tak zbavím nejen své malosti, ale hlavně sama sebe. Pokud se někdo vzdává své individuality ve prospěch absolutna, zdá se to ještě vcelku neškodné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jde o stejný mechanismus, jako když se někdo vzdává své individuality ve prospěch čisté nadrasy nebo světlých zítřků.

[6:28] Hledáte-li nekonečno, jaké pro to používáte nástroje. Jen svoje smyslové orgány, že? Takže skrze svoje smysly hledáte nekonečno... To je stejné, jako chtít se dostat na Měsíc ve voze taženém voly. [...] S omezeným vnímáním se pokoušíme polapit něco, co nás přesahuje.

Truismus. Skutečnost, že naše smysly jsou omezené, je známa nejen filozofům, ale i obyčejným lidem po tisíciletí. Je užitečné si to připomínat, ale nedělal bych z toho kdovíjaký objev. Spíš by mě zajímalo, jaké jiné nástroje než naše smysly a rozum dotyčný guru doporučuje. Zapřáhnout do vozu volavky?

[7:26] Co je „skutečnost“? Jak ji definuješ? Pokud mluvíš o tom, co můžeš vnímat skrze smysly, je realita množstvím signálů, které interpretuje mozek.

Co je skutečnost? Souhlasím s tím, že naše mysl (nikoli mozek, protože na jeho existenci sami usuzujeme až na základě těchto signálů) pracuje se smyslovými signály a s reflexí svých pochodů. Odkud se však tyto signály berou? Pokud zvenčí, a jsou tedy na nás nezávislé, pak tvrdím, že toto je skutečnost, jinými slovy skutečnost = objektivní existence. Pokud zevnitř a jsou jen výplodem naší mysli, pak je nutné pátrat, proč nad nimi jako jejich tvůrci nemáme moc (stačí si položit jednoduchou otázku, proč mysl, která si podle této hypotézy dokáže vytvořit představu geniálního klavíristy na pódiu, nedokáže vytvořit představu mě samého geniálně hrajícího na klavír). Odpovědí bývá, že naše mysl je zahalena klamem (podle náboženství či filozofie různě pojmenovaným). Je-li tento klam nezávislý na naší mysli, pak podle své předchozí definice tvrdím, že právě on je skutečností. A pokud někdo tvrdí, že tenhle klam je zase jen výplodem naší mysli, potom poserpánbů, protože mysl, která klame sebe sama a dělá si ze života peklo je nejen zvrácená a logicky nepochopitelná, je přímo zralá na svěrací kazajku.

[7:40] Naše mozky informace přijímají a někdy jim dávají formu. Není to tak, že by ten pohled ve skutečnosti existoval. Přijímaná data měníme v obrázky podle našich vnitřních systémů, včetně toho nevědomého.

Jde o klasickou otázku, jak vnímá svět člověk a jak netopýr. Mentální obraz vnějšího světa u člověka, který se orientuje převážně zrakem, je nepochybně odlišný od mentálního obrazu netopýra, který využívá hlavně sluch, na druhou stranu se člověk, alespoň za světla, vyhne vzrostlému stromu stejně jako netopýr. Jejich mentální obrazy okolního světa se totiž sice liší, ale onen okolní svět je pro oba totožný.

[8:38] Veškerá hmota je jen energie koncentrovaná do pomalých vibrací.

Angličtině se v tomhle nedostává názvosloví, ale v češtině rozlišujeme pole a látku, které představují dvě podoby hmoty. V běžném úzu se však pro pole používá výraz energie a pro látku pojem hmota a bývají pak, zcela nesmyslně, kladeny do vzájemného protikladu. Ve skutečnosti by bylo stejně dobře možné říci, že veškerá energie je jen hmota koncentrovaná do rychlých vibrací a vyšlo by to nastejno.

Tož to je asi vše, co bych k tomu měl. Nejsem fyzik, takže je možné, že jsem se sám pomýlil. Pokud na to někdo přijde, budu jen rád, když se ozve a věci mi vyloží správně. Třebaže chápu, že video je jen sestřihem delšího pořadu, připadá mi svým způsobem jako ukázkový příklad určitého způsobu myšlení, který mi není vlastní, a protože nemám chuť ani čas komentovat další podobné výtvory tohoto druhu, použil jsem ho jako zástupce všech ostatních. Co jsem chtěl říci, snad bylo jasné, a pokud ne, rád to osvětlím osobně. Přece jen si dovoluji malé shrnutí:

a) video účelově uvádí vědecké poznatky, které však mnohdy překrucuje a z nichž vyvozuje naprosto neadekvátní závěry;

b) ačkoli se video tváří, že se snaží předat jakési duchovní poselství, máme tu co činit s materialismem nejhrubšího zrna a střihu konce 18. století; lejno zabalené do lesklého celofánu moderních vědeckých teorií však jenom proto nepřestane smrdět...



Přidat komentář
Reakce na: Holografický vesmír ? (Mojmír)
Autor:
Titulek:
Text:
Pozn.: Veškeré HTML tagy jsou zakázány, odřádkování zůstává zachováno.
Kontrolní kód:
Visual CAPTCHA

(z 217.115.249.xxx), 22:51:45 17.10.2010
Děkuji za sebe, méně fundovaného,nicméně též značně znepokojeného obdobnými výtvory z oblasti vědy a filosofie.
Prosím, nechte se vytočit k sepsání dalších komentářů,inspirativních podnětů je na netu nepočítaně.
Mojmír
Mr. Zdeeck (z 82.113.63.xxx), 20:47:36 02.09.2010
Vložil jsem video přímo do textu, snad se nezlobíš. Jinak co se týká vlastího obsahu: na videu jsou nejlepší ty animačky na pozadí a muzika taky docela ujde, jinak je to totální pseudovědecké mambo-džambo, díky za tuto sisyfofskou osvětu.