- - - -
4Buddhas 4Buddhas - Enlightened evolution through psychoactive being
- - - -

----
----

RSS Feed

Buridanův osel

<<<

Buddhead, 19:28:54 09.05.2008, přečteno 1067x, 1 komentář
Sekce: Filosofie

Určitě to znáte: osel stojí uprostřed mezi dvěma stejnými kupkami stejně dobré slámy a rozhoduje se tak dlouho, do které se pustit, až chcípne hlady. Na první pohled se to může jevit jako hříčka, ale ve skutečnosti se v téhle příhodě skrývá zajímavý filozofický problém.

Ke svému jménu přišel osel podle francouzského scholastika 14. století Jeana Buridana, přestože on sám nemluvil o oslu, nýbrž o psu. Podobenství samotné je však mnohem starší a objevuje se už v Aristotelově spise O nebi, kde se ovšem pojednává o muži stejně hladovém a žíznivém, který se nedokáže rozhodnout mezi jídlem a pitím.
Buridan se jako mravní determinista domníval, že mezi dvěma dobry je třeba volit vždy to hodnotnější. Vůle proto musí podléhat rozumu, který dokáže určit dobro vyšší, přičemž občas se může stát, že si rozum dá načas, aby dokázal lépe zhodnotit důsledky daného rozhodnutí.
Pozdější autoři (nejspíše následovníci Williama Occama, jehož byl Buridan žákem a s nímž se rozešel ve zlém) parodovali tento názor právě podobenstvím o oslu, který se nedokáže rozhodnout mezi dvěma stejně hodnotnými dobry, což je z hlediska mravního determinismu neřešitelný problém, a musí zákonitě pojít hladem.
Hodně jsem v poslední době o tomhle problému přemýšlel a napadlo mě, že by se Buridanův osel dal použít jako argument ve prospěch svobodné vůle. Pokud by se totiž vskutku choval ryze deterministicky, musel by nevyhnutelně zhebnout, ale v reálu by se nejspíš sebral a dal se do jedné z kupek sena, tedy by učinil indeterministické rozhodnutí (byť nikoli nutně správné).

P.S.: Buridan mohl být rád, že po něm akorát pojmenovali osla. Kdo ví, jak by dopadl, kdyby na něj vzali pověstnou Occamovu břitvu...



Přidat komentář
Autor:
Titulek:
Text:
Pozn.: Veškeré HTML tagy jsou zakázány, odřádkování zůstává zachováno.
Kontrolní kód:
Visual CAPTCHA

Pud
Filip (z 89.102.12.xxx), 08:24:24 16.05.2008
Co však je projevem svobodné vůle osla. Překonání zjevného dobra nažrat se tím, že osel se rozhoduje mezi dvěma kupkami sena tak dlouho až zhebne? No v tom případě by to, že se osel nažere nebylo svobodně volným rozhodnutím, ale reakcí určenou pudem přežít. Věčné rozhodování pak jako celek možná projev svobodné vůle, neb osel by překonal pud a svou smrtí by se stal svobodným. Pravda Buridan asi nic takového jako pud (instinkt) ve své době nejspíš neznal a nezahrnul tudíž do svých úvah. Podobně osel nad senem nemedituje, ale sežere ho a je jedno odkud začne. :)